Jelikož se nikdo neměl k tomu, aby zapsal tento úžasný, jedinečný a hlavně premiérový vícedenní výlet černou křídou do kroniky, musím se o to tedy pokusit já.
Bylo chladno, deštivo a psal se den 29. 4. 2007 na který jsme tak dlouho čekali. V poledních hodinách jsme se začali sjíždět na autobusové nádraží v Ostravě, kde jsme čekali na další spoj, který nás měl dopravit do vesnice Kaménka, kde se nachází chata, na které jsme strávili následující tři dny a dvě noci. Na zastávce nás čekala napůl spící Pavlínka, která nás dopravila na náš „hrad“. Když jsme se ubytovali ve svých pokojíčcích a posbírali trochu sil po náročné cestě, na nic jsme nečekali a vydali se ven, kde jsme si zahráli hry zaměřené na důvěru. Když se začalo stmívat, dorazili poslední opozdilci s Kamčou v čele, kteří za trest museli přivést něco k snědku a jiné užitečné věci. Po večeři, kterou nám připravil náš kuchař Láďa jsme se začali věnovat improvizačním aktivitám, pod přísným dohledem naší zkušené trenérky Andrejky. Poté co jsme se dosyta vyřádili a pobavili, vydali jsme se do svých spacáků. Místo večerníčku nám Láďa povyprávěl několik svých suprvtipů a šlo se spát.
Na druhý den jsme vstali asi v půl deváté a začali se pomalu courat na snídani, kde na nás čekaly ryby s cibulí. Na nic se však nečekalo, a když vylezla i Kamča, která asi po hodině sehnala řasenku, pustili jsme se opět do práce, protože náš program byl docela dost nabitý. Po několika hodinách usilovného tréninku jsme se už nemohli dočkat obědu v podobě zapékaných brambor se zeleninou. Když bylo všechno spapáno a nádobí umyto, vydali jsme se na průzkum nevelké vesničky a namířili si to přímou čarou do obchodu za doprovodu naší hymny. Samozřejmě jsme nečekali žádné Teska ani Kauflandy ale jeden zrušený obchod a dvě zavřené hospody nás utvrdily v tom, že tu zdechl pes. Po návratu z nákupu jsme se pustili do nacvičování divadelní hry Kocourkov, kdy jsme si nejprve zopákli první díl a pak se pustili do druhé části. Před večeří jsme se ještě vypravili zdolat jednu vyšší horu v podobě lana s pomocí desky a svých vlastních sil. Někteří členové výpravy se však neobešli bez oděrek po pádu asi z metru a půl po odvážném skoku přes lano. Pondělní večer se nesl v duchu malé oslavičky, kterou jsme uspořádali na počest šestnáctým narozeninám oslavence Ondry, pro kterého jsme připravili pár scének a společně si přiťukli kapkou šampusu na jeho zdraví. No a samozřejmě nesměla chybět nějaká ta oblíbená akční noční hra. Stará dobrá schovka přišla opět vhod. I když se hrálo v chatě, musím se přiznat, že jsem se občas strachy klepal jako ratlík a určitě jsem nebyl sám. Na závěr dne nás svolala Aja k uklidňující masáži a meditaci před spánkem, po které jsme usnuli jako dřeva.
V úterý hned z rána jsme se museli nedobrovolně podrobit zákeřné rozcvičce, při které jsme se důkladně vytáhli z tělíčka. Snídaně opět neměla chybu a po ní zase následovalo co??? Ano správně nácvik a dopilování velkolepé hry Kocourkov, která prostě nemá chybu. To už se však ručičky hodin začaly zvolna přibližovat jedné hodině odpolední a doba odjezdu domů se neúprosně přibližovala. Proto jsme se v rychlosti sbalili, abychom si mohli zahrát jednu s posledních her, při které bylo našim úkolem napsat na papír, který měl každý přilepený na zádech, jak na nás každý člen našeho týmu během celého pobytu zapůsobil. Asi hodinu před odjezdem jsme si každý vylosovali část chaty, kterou jsme měli za úkol zbavit špíny, prachu a jiných nečistot. Velkým pomocníkem nám byl podrobný návod, jak si máme správně počínat při úklidu celého objektu. Práce nám šla docela od ruky a než jsme se nadáli, bylo čtvrt na čtyři. Pak přišlo už jen loučení pod rozkvetlým stromem, které rozhodně nemám rád. Naposled jsme se pokochali nádhernou jarní přírodou místního kraje cestou na nedalekou zastávku a pak si jen popřáli šťastnou cestu a rozjeli se do všech světových stran.
Tento výlet nebo taky víkendovou bych zhodnotil jako ve škole takto:
Počasí: 2 – Nádherné, trochu zima, ale na konec dubna prostě chvalitebné
Zázemí: 1 – Super chata se slušným vybavením v moc pěkném prostředí
Program: 1 – Trochu nabitý ale ten čas strávený nad Kocourkovem určitě přinese své ovoce
Kolektiv: 1* - Nejlepší parta na světě, takže kdo tentokrát nemohl přijet, tak to musí příště napravit
Strava: 2 – Moc dobré papu, krupička mohla být trochu hustší
Takže se na vás všechny těším na dalším výletě!
Všechny zdraví Marek V.