Otvírání ondřejnických studánek

Ahoj všem fandům otvírání studánek. Jestli se nebojíte zběsilých čertů, vychytralých loupežníků, nebo snad zlomyslných ježibab, vydejte se spolu se mnou aspoň na chvíli do historie naší sobotní cesty po ondřejnických studánkách.
Jak to tedy vlastně začalo? Setkali jsme se v osmou hodinu ranní na našem šenovském nádraží a pod mračnou oblohou očekávali příjezd našeho vlaku. Nejprve nás trochu zmátlo zastavení rychlíku, který měl původně naši stanici minout, ale nakonec o pár minut později před námi zapištěly brzdy našeho osobáčku. Vměstnali jsme se tedy do útlé uličky a souprava se rozjela, směr Ostrava –Kunčice. Po přestupu a další vzrušující cestě vlakem jsme konečně dorazili do Frýdlantu nad Ostravicí, kde nás početný dav unášel přímo k jednomu z nejoblíbenějších objektů malé Klubky, obchůdku.

Co bychom to byli za výpravu, kdybychom šli na hory bez modelů motorek a balíku sladkostí? Když jsme tedy měli vše potřebné nakoupeno, vydali jsme se ke startu naší cesty. Netrvalo dlouho a před námi se objevila hromada povykujících dětí a registrační bouda. Tam posedával srdnatý pán s řadou kumpánek a my mu ochotně hláskovali svá jména a věk, načež jsme získali papír s mapkou a kolonkami pro razítka. Konečně jsme se tedy mohli vydat otevřít první studánku a aby toho nebylo málo právě mezi čerty. Plnění prvního úkolu nám šlo jako po másle a když jsme získali první razítko a odměnu spěchali jsme dál, mezi loupežníky. U nich jsme museli překonat část cesty poslepu jen s pomocí lana a část metr nad zemí tentokrát mezi lany. Všichni z nás prokázali svou statečnost a tak jsme si opět odnášeli razítko a sladkou odměnu.

A to už nás naše mapka vedla k vlkovi, jehož hrůzostrašný řev na nás očividně nezapůsobil, především šlo-li o Vojtu a jiné členy naší výpravy. Nedaleko o něj na nás čekala Karkulka s dalším úkolem, a to lovení rybek ze studánky. Po krátké pouze jsme se opět vydali do terénu. Po trochu náročnějším výstupu jsme došli ke studánce u vodníků a když jsme s přehledem splnili i zde další úkol, získali razítko a odměnu mohli jsme se vydat k cíli, kde nám poslední kolonku zaplnilo razítko čarodějnice. Na vrcholu Solárky jsme ještě obdrželi účastnické listy a aby toho nebylo málo další sladkou odměnu. 

 
To ovšem naším klubčatům vůbec nevadilo a sotva objevili další obchůdek, vytahovali své peněženky. Hitem tohoto výletu se staly umělé zuby se želé jazykem. Při zpáteční cestě jsme navštívili nejprve kolotoč řetízkový, který se točil jen vlastní svépomocí, ale i přesto zajistil zábavu na celou hodinu. Výlet jsme zakončili na kolotočích již klasických., kde někteří navštívili divokou Safari, prolétli se v labutích, nebo se vyřádili na skluzavce.

Ať žijí studánky!!
Vaše Pafka

Přihlášení