Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 

Bylo chladné ráno asi 6:45 a na hlavním nádraží v Šenově se už klepali zimou první nedočkavci. Nikdo výjmečně nezaspal ani se nezpozdil, takže jsme už něco po sedmé všichni zmrzlí čekali s kostkou v tašce či v odpadkovém pytli na vlak směr Ostrava –Svinov. Náš zkušený dopravní koordinátor, který nás měl dopravit do Jičina nás cestou informoval o všech přestupech a odpovídal na naše případné dotazy. Po nemalé projížďce naší republikou, nás o půl druhé konečně se slávou přivítalo pohádkové město Jičin. Z vlakového nádraží nás od cíle dělila už jen krátká, pro někoho možná dlouhá procházka skrz centrum města. Po příchodu, když jsme si trochu oddechli a narovnali záda šli jsme si vyhlédnout místo pro stavbu našich příbytků. Netrvalo dlouho a na louce pod Valdštejnskou lodžií vyrostlo naše stanové městečko. Mezitím se Kamča s Andreou vydali na tiskovou konferenci nebo co to mělo znamenat, ale prý to nebylo zas tak důležité jak myslely a přinesli nám kartičky účinkujících a stravenky na jídlo a na tři litry Vratislavické kyselky. Sice jsme už byli všichni dlouhou cestou zmoženi, ale bez práce nejsou koláče, bylo heslo naší trenérky, kámošky a super vedoucí Andy, takže se ještě naposled inprovizovalo a kocourkovalo. Už náš trénink upoutal pozornost nějakého pána z Kočovného divadla, který nás poprosil o pomoc, protože dokočovali v malém počtu. No a protože bylo 31.8 a svátek slavila Pavlína(Orchidea) a taky Tomáš měl 20.8 narozky, proto jsme i mu důkladně potřepali s rukou. Další den měl mýt opravdu náročný, a proto v našem Klubka městečku nastalo brzy ničím nerušené ticho.

Kap, kap kap, tak tenhle zvuk nás snad všechny probudil v brzkých ranních hodinách, ale protože byly asi tři ráno, opravdu nikoho tento zvuk dopadajících dešťových kapek na celty stanů nepřiměl k tomu, aby vstával. Když jsme se pak už za slunečního svitu probudili, dokonce někteří mokří jak vodníci s rybníčkem ve stanu, nastal neúprosný boj s časem. Výdej snídaně byl totiž časově omezen. My jsme však nespanikařili a někteří borci si i pět minut před zavíračkou vychutnávali posezení na zatím ještě čistých záchodcích značky TOI TOI. Nakonec se na všechny dostalo a dokonce jsme si mohli vybrat ze dvou druhů baget duť ze sejrem nebo krůtím plátkem. S plnými bříšky jsme se museli v rychlosti převléct, protože se přiblížila naše hodinka. Odbila jedenáctá a naše klubka kostky byly vrženy. Za podpory nevelké skupinky diváků začala rozcvička, která se skládala ze tří her. Asi po půlhodinovém rozcvičení, kdy diváků valem ubývalo, nastala celá hodina pravé nefalšované improvizace. Na závěr našeho vystoupení nás přece jen přišla zhlédnout docela velká skupinka romských spoluobčanů. V polední pauze jsme vyrazili za potravou do již postavených občerstvovacích karavanů. Nic jsme samozřejmě neplatili, od toho tu byly přece stravenky v hodnotě dvaceti korun. Program byl opravdu nabitý a než jsme se nadáli, začalo naše druhé vystoupení v prostorách Valdštejnské lodžie. Vábení diváků, které jsme lákali na naše vystoupení konečně zabralo a burácející ochozy mi trochu připomněly vsetínský hokejový stadion Lapač. Když jsem se probral ze snu byly už odehrány oba příběhy z kroniky města Kocourkova, kterého jsem se neúčastnil. Nastal však problém se slyšitelností díky kapelám, které nám svým nadměrným rámusem trochu hatily plány. Naštěstí byl po ruce mikrofón, který vyřešil zapeklitou situaci. Ale my zkušení inproborci jsme zvyklí hrát a improvizovat i ve ztížených podmínkách takže jsme byli s mikrofónem jedna ruka. Během našeho zápasu diváci na tribunách šíleli až se za břicha popadali a když se ozval závěrečný hvizd náš výkon byl odměněn bouřlivým potleskem. Pak jsme šli ještě na předem slíbenou účast při vystoupení Kočovného divadla, kde jsme si zahráli nejednu zajímavou hru. Když se začalo stmívat, ožilo i velké pódium, na kterém postupně vystoupily kapely jako například Sunshine, Support Lesbiens a na závěr Hypnotix. Byl to fakt super večer a myslím si, že si ho každý z nás užil, jak jen mohl.

 

Po náročném večeru, který se protáhl až do brzkých ranních hodin se nám nevstávalo zrovna dobře. Asi všichni pocítili bolest nohou a někteří i krku, kterou si přivodili nadměrným tancem a křikem. Když jsme se pak všichni vykutáleli z příbytků, následovalo balení věcí a hlavně stanů, protože jsme byli opět ve skluzu a podesáté jsme zde nebyli zvanými hosty, takže to musela být opravdu blesková akce. Při odchodu jsme se naposled ohlédli po louce přímo poseté odparkami, na které jsme strávili tři nádherné a doufám nezapomenutelné prázdninové dny. Na snídani byly samozřejmě bagety a teplý čaj nebo káva z várnice. Před odchodem jsme společně ještě naposledy zapózovali před poutačem na festival a odebrali se na vlak. Menší aférka s kloboukem, o kterém jsme si mysleli, že je nenávratně fuč měla také šťastný konec a tak nám nic nebránilo opustit město Jičin, do jehož centra jsme cestou zpět doslova jen nakoukli, protože hodinové ručičky byly rychlejší, než jsme chtěli. Cesta vlakem byla zdlouhavá a náročná na přestupy, navíc vlak EC 109 Comenius z Prahy do Krakow Glowny byl na svém odjezdu o deset minut opožděn z důvodu opravy kolejiště. Protože byla neděle, vlak byl docela narvaný a my byli roztahaní po dvou vagónech. Když vlak zastavil v Hranicích na Moravě, muselo vystoupit několik cestujících, protože byly vagóny tak plné že lidi vypadávali z oken. Dobrovolně jsem se přihlásil já a Míša a to s prostého důvodu ono je to totiž z Hranic do Valmezu blíž než z Ostravy. Na nádraží jsme nečekali dlouho, vlastně jsme byli rádi, že jsme si stihli koupit lístky. No a co dělala druhá část skupiny, která se musela mačkat až do Ostavy –Svinova to si budu muset asi domyslet. Ale vím určitě, že museli taky přestupovat a snad nečekali na další spoj moc dlouho a když jo tak měli smůlu. Tím skončil poslední den prázdnin, který nás dělil od prvního školního zvonění.

Všechny zdraví a těší se na další akci Marek = pan Pet

Statistiky

Uživatelé
23
Články
262
Počet zobrazených článků
841755
Nahoru
JSN Boot template designed by JoomlaShine.com